VRHACÍ ZBRANĚ: DRUHY, POUŽITÍ A VÝSKYT VE FILMECH
Tento článek jsem se rozhodl napsat na téma vrhacích zbraní. Na vaší stránce jsem už nakoupil velké množství vrhacích zbraní, od šipek, přes nože a hvězdice, až po tomawawk. Všechny tyto zbraně jsou nádherné, kvalitní a skvěle se s nimi hází. V tomto článku jsem se rozhodl popsat druhy vrhacích zbraní, objasnit jejich historii a ukázat, v jakých filmech se s nimi můžeme setkat.
VRHACÍ ZBRANĚ: DRUHY, POUŽITÍ A VÝSKYT VE FILMECH
Tento článek jsem se rozhodl napsat na téma vrhacích zbraní. Na vaší stránce jsem už nakoupil velké množství vrhacích zbraní, od šipek, přes nože a hvězdice, až po tomawawk. Všechny tyto zbraně jsou nádherné, kvalitní a skvěle se s nimi hází. V tomto článku jsem se rozhodl popsat druhy vrhacích zbraní, objasnit jejich historii a ukázat, v jakých filmech se s nimi můžeme setkat.
VRHACÍ NOŽE
Jak už napovídá název, jsou to nože navržené speciálně k házení neboli vrhání. Nejběžnější rozměry jsou 15 až 20 centimetrů, mohou být ale i větší či menší. V reálném životě se používají ke sportovnímu házení, ve filmech je často vidíme jako bojovou zbraň. Jsou praktické, protože se dají snadno skrýt, nepozorovaně nosit a v případě potřeby i rychle vytáhnout a dá se s nimi tiše zabít (myšleno hypoteticky). Dají se házet spodem či vrchem, s rotací i bez rotace. Záleží na konkrétní situaci a samozřejmě i stylu daného člověka.
S vrhacími noži se můžeme setkat v nespočtu filmů a seriálů. Za zmínku stojí třeba veleúspěšný sci-fi film „Hunger Games“, kde jsou vrhací nože oblíbenou zbraní jedné z hlavních postav. Konkrétně v tomto filmu můžeme vidět vrhací nože „JACK RIPPER“, „KUNAI“ a „THUNDER BOLT“. Vrhací nože můžeme vidět i v animovaném filmu „Kung Fu Panda 2“ z roku 2011, kde je používá albínský páv Lord Shen. Když se na tyto nože podíváte pozorně, můžete si všimnout, že se podobají vrhacím nožům „SILVER HAWK“ či „ASSASSIN“.
SHURIKENY
Shuriken byla vrhací zbraň, kterou vyvinuli ninjové ve středověkém Japonsku. Byly určeny k vrhání a k tichému zneškodnění či zabití protivníka. Lišily se tvary a způsobem vrhání. V zásadě můžeme shurikeny rozlišit do tří hlavních typů.
Prvním typem Bo shuriken. Ten byl zaostřený obvykle na jednom konci a někdy i na obou. Házelo se jím různými způsoby: pod paží, nad paží, po straně nebo dozadu, a dále tak, aby letěl s rotací, či bez rotace.
Druhým typem je Harigata shuriken. Název tohoto typu šurikenu znamená „ve tvaru jehly“. Má se za to, že se odvozuje od silných jehel používaných k sešívání kožené zbroje.
Třetím a nejznámějším typem je Hira shuriken. Tyto shurikeny mají tvar křížů a hvězdic. Existuje celá řada malých shurikenů s bodci směřujícími ze středověkého kroužku do stran. Vrhací hvězdice se v průběhu času staly ikonickými zbraněmi ninjů.
Vrhací hvězdice byla v minulosti zbraň na rozptýlení nepřítele. Je vtipné, že se jich lidé bojí více a že jsou občas ve světě než mnohem nebezpečnější (střelné) zbraně, jen proto, že jsou opředeny mýty o tom, že je nosili smrtelně nebezpeční bojovníci - ninjové.
Co se týče filmů, můžeme shurikeny vidět snad v každém filmu o ninjích, včetně japonského anime seriálu „Naruto“. Mohli jsme si jich všimnout ve filmech „Poslední samuraj“, „G. I. Joe“, „G. I. Joe 2: Odveta“, „Chappie“ a „Elysium“.
TOMAHAWK
Tomahawk neboli vrhací sekera je zbraň, kterou používali severoameričtí Indiáni. Byla to pravděpodobně jediná vrhací zbraň, kterou Indiáni používali. Házení tomahawkem vyžaduje specifickou techniku hodu. Pokud člověk hází pravou rukou, musí se stavět pravou polovinou těla rovnoběžně k cíli. Rukojeť tomahawku se musí držet podobně jako řídítka kola, potom se získal točivý moment. Díky vysoké hmotnosti a rychlé rotaci dokázal tomahawk snadno rozseknout lebku.
Tomahawky byly důležitou součástí indiánského arzenálu. Indiáni je používali k lovu, v bojích s nepřátelskými kmeny a samozřejmě i v boji s bílými kolonizátory. Jednou z bitev, ve které byly tomahawky úspěšně použity, byla bitva z 28. prosince 1835. Tehdy proti sobě stáli američtí vojáci proti indiánskému kmenu Seminolů. Pomocné síly americké armády v počtu 108 mužů, kterým velel major Langhorne Dade, pochodovali územím kmene Seminolů. Tito muži byli na nepřátelském území, které jim nepatřilo, takže věděli, že k něčemu dojde. Šest dní a nocí se potulovali krajinou, přebrodili řeky, prošli lesy i bažinami. Všechna tato místa mohli Indiáni použít k útoku, ale nestalo se to. Američtí vojáci přestali být ostražití a v tu chvíli Indiáni zaútočili. Byli vyzbrojeni puškami s dlouhým dostřelem, tomahawky a noži a pouze jeden americký voják přežil. Aby pověděl, co se stalo.
Kromě bojových tomahawků však existovaly i takzvané dýmkové tomahawky, které byly uvnitř duté a daly se tak použít ke kouření. Člověk si určitě hned položí otázku: „A proč spojili zbraň s dýmkou?“ Věc se má takto. Když se s některým bratrem v kmeni nepohodnu, musíme ten problém vyřešit ještě ten večer. Sedneme si k ohni, promluvíme si o tom a snad se nám podaří nalézt mírové řešení. Pak zapálíme dýmku a pošleme si ji, podáme si ruce a zakopeme sekeru. Ano, odtud pocházejí ty fráze „zakopat válečnou sekeru“ a „vykouřit dýmku míru“.
Tomahawk můžeme vidět snad ve všech filmech o Indiánech a dokonce i v některých sci-fi filmech. Za zmínku stojí filmy „Mé srdce pohřběte u Wounded Knee“, „Hunger Games“ a „Hunger Games: Vražedná pomsta“.
CHAKRAM
Chakram (česky Čakram) je ostrá vrhací zbraň ze starověké Indie, známá také jako Chalikar. Chalikar znamená v doslovném překladu „kruh“. Chakramy používali Sikhové a často je nosili na rukou, okolo krku a dokonce i nakupené na turbanech. Potom je vytahovali a svůj turban používali jako zásobárnu zbraní.
Chakramy mají tradičně průměr 10 až 15 centimetrů. Jak jsem už výše zmínil, mají kruhový tvar, díky čemuž výborně sekají. Je to plochá čepel, ne nějaká hvězdice. Účelem těchto zbraní ani nebylo zabodnout se, ale projít cílem a rozseknout ho. Když se podíváme na Indii a Japonsko, zjistíme, že tu máme dvě kultury s vrhacími zbraněmi, ale každá je používá jiným způsobem.
KPINGA
Kpinga je druh afrického vrhacího nože, který se používal od 5. do 7. století. Je to starodávná zbraň, kterou používali příslušníci kmene Bangi na území dnešního Konga. Rozměry byly zhruba 46 x 35 centimetrů. Byla to zbraň, která se používala především k rituálním účelům, obřadům a také k rituálnímu vrhání. Každý vlastník si svůj nůž vyzdobil ornamenty symbolizující jeho kmen. Kromě rituálních účelů se tento nůž ale používal také jako zbraň v kmenových válkách.
Na první pohled je něco mezi srpovitým nožem a opravdu hodně podivnou hvězdicí. Ve skutečnosti jsou to tři nože spojené do jednoho. Díky tomu se tento nůž mohl zabodnout jakoukoli stranou, kromě rukojeti. Díky své vysoké hmotnosti měl nůž Kpinga také mnohem větší razanci, než běžné vrhací nože a hvězdice. Když byl tento nůž použit v boji, údajně měl nadpřirozené schopnosti: dokázal překonat štít nepřítele a zabít ho zezadu. Je to pravda?
Nedávné zkoumání repliky tohoto nože dokázalo, že díky rotaci se jeden z „háků“ zachytí o protivníkův štít, ale hodem udělený pohyb způsobí, že nůž i nadále rotuje, čímž překoná štít a nakonec se svými ostatními bodci zabodne do zad či krku člověka chráněného štítem. Skutečně to tedy byla zbraň, která dokázala překonat nepřátelskou obranu. Mezi nepřáteli tato zbraň budila hrůzu. A to až takovou, že v 7. století bylo používání tohoto nože zakázáno právě tím kmenem, který ho vytvořil. Zůstaly nám po něm jen legendy a občas i nějaké zachovalé exempláře.
Doposud se tato zbraň neobjevuje v žádném filmu.
KHUKRI
Khukri je mačetový nůž původem z Nepálu, který je používán obyvateli Himalájí již několik staletí. Mezi chladnými zbraněmi je to jakýsi mezičlánek. Díky své velikosti je to něco mezi nožem, mačetou a mečem. Svou pověst si tato zbraň vysloužila díky své nádherné zahnuté čepeli, díky které se seká mnohem lépe než rovnou čepelí. Ohnutá čepel umožňuje useknout končetinu jediným úderem, což svědčí o tom, že khukri seká mnohem lépe než dlouhý meč.
Není to však jen útočná zbraň, ale i obranná. Poblíž rukojeti jsou v čepeli zpravidla dva zářezy, které mají specifickou obrannou vlastnost: když šermujete a protivník vás chce zabít, čepel jeho zbraně se zachytí do výřezů na khukri, což jeho útor zastaví a vy tak můžete namířit jeho vlastní čepel proti němu. To je jeden z důvodů, proč se tato zbraň používá dodnes.
Tradičně se nůž khukri používá hlavně na tři věci: na divočáky, na sekání dřeva a větví a také se s ním dá samozřejmě i něco zabít. Pokud tento nůž použijete správně, můžete ho i hodit a použít jako vrhací nůž. Je to taková nepálská obdoba severoamerického tomahawku.
Vrhací nože - původ
"Další článek od fanouška vrhacích zbraní. Děkujeme!"
PŮVOD A KOUZLO VZHACÍCH NOŽŮ
Zbraň, kterou si u vás kupuji nejčastěji. Vrhací nože. Jedna z mých nejoblíbenějších chladných zbraní a zároveň má nejoblíbenější vrhací zbraň. Malé, skryté a efektivní zbraně, se kterými je velmi mnoho zábavy. Jelikož mám vrhací nože tak rád, rozhodl jsem se o nich napsat článek. V jednom ze svých předchozích článků jsem popisoval vrhací nože a ostatní vrhací zbraně, tento článek je však výhradně jen o vrhacích nožích. Věřím a doufám, že se vám bude líbit. Přeji vám příjemné čtení.
PŮVOD VRHACÍCH NOŽŮ
Vrhací nůž je nůž, který je speciálně navržen a vyvážen, aby mohl být ručně vrhán, ostatně jak už napovídá název. Vrhací nože jsou využívány v mnoha kulturách po celém světě, takže byly vyvinuty různé způsoby házení, protože různé vrhací nože mají různé tvary a velikosti.
Mnoho historiků a archeologů je přesvědčena, že vrhací nože mají původ ve střední Africe. Je to velká oblast, takže místní kmeny pro tyto zbraně měly mnoho názvů jako Kulbeda, Kpinga a Trombash. Tyto zbraně byly tvořeny několika noži skovanými dohromady a byly používány africkými kmeny k boji a lovu. Dalo se s nimi účinně házet na vzdálenost kolem padesáti metrů. Tyto zvláštní nože vznikly pravděpodobně v Súdánu v 7. až 10. století našeho letopočtu, odkud se rozšířil na jih. Je však nutné dodat, že velmi podobná zbraň je vyobrazena na nástěnných kresbách v Libyi, které se datují do doby přibližně 1350 let před naším letopočtem.
ZÁKLADNÍ INFORMACE O VRHACÍCH NOŽÍCH
Vrhací nože jsou obecně vyrobeny z jednoho kusu oceli. Takový nůž má správně dvě části: naostřenou čepel a rukojeť. Většina vrhacích nožů má naostřenou jen jednu stranu čepele, aby bylo snadnější vrhat nožem oběma způsoby. Vrhací nože dělíme na dva druhy: vyvážené a nevyvážené. Vyvážený nůž je vyroben tak, že těžiště nože je umístěno ve středu nože. Takový nůž bude dodržovat téměř kruhovou dráhu letu. U nevyvážených nožů je to tak, že se těžiště nenachází ve středu. Pokud je rukojeť nože těžší, nůž bude rotovat jinak a nedá se předvídat, jak poletí. Tyto nevyvážené nože jsou obvykle hozeny lehčím koncem, díky čemuž získá rotaci a rychlost při hodu. Jsou však i vrhací nože s posuvným těžištěm, které se dají nastavit podle potřeb vrhače. Závisí to jen na poloze závaží.
Hmotnost vrhacího nože a jeho letová rychlost určuje jeho razanci (sílu nárazu). Lehčí nože mohou být hozeny snadno a na velkou vzdálenost, ale nemusí se zapíchnout do terče a může se i odrazit. Těžké vrhací nože letí po stabilnější dráze a zaryjí se do terče víc, ale je třeba je hodit s větší silou a hlavně přesně.
Jakmile se nůž zaryje do terče, člověk musí i vědět, jak ho správně vytáhnout. Důležité je ho vytáhnout ve směru ostří. Kdyby se nůž vytahoval jinak, například páčením do stran, mohla by se čepel zkroutit nebo dokonce zlomit. Přece jenom jsou to lehké nože a ne páčidla.
VRHÁNÍ NOŽŮ
Vrhání nožů, ať už se jedná o bojovou nebo sportovní situaci, je otázkou mechaniky. V každém případě je nutné hodit nůž dostatečnou silou, aby se zaryl do terče. Aby byl hod úspěšný, musí se brát v úvahu několik věcí: přesnost, vzdálenost od terče, počet otáček a pozice těla. Pokud vrhač hází pokaždé stejným způsobem, musí buď pokaždé zvolit vzdálenost při každém hodu, nebo provést lehké úpravy v držení nože. Další možnou úpravou je způsob držení nože. Pokud je nůž držen za čepel, udělá při letu půl otočky, zatímco když je držen za rukojeť, udělá plnou otočku. Pokud tedy vrhač odhaduje, že zásah do terče bude vyžadovat jednu a půl otáčky, bude nůž držet za čepel. Pokud si myslí, že jsou třeba dvě otáčky, bude nůž držet rukojetí.
Vrhání nožů bylo v Severní Americe velmi populární už v 19. století, ale o vrhání nožem máme zmínky z mnohem vzdálenější minulosti. Nože byly původně vrhány především v bojích. Existují důkazy o vrhání nožů ve starém Japonsku, mezi africkými kmeny a dokonce i mezi některými africkými kmeny (jak už jsem zmínil výše). Do povědomí dnešních lidí se všeobecně dostal fakt, že noži házeli hlavně ninjové ve středověkém Japonsku, kde se vrhací nože používaly v bojovém umění zvaném shurikenjutsu, což v překladu znamená umění házení shurikeny (vrhacími zbraněmi). Ninjové vrhali hned několika typy shurikenů: hira shurikeny (kříže a hvězdice) a bo shurikeny (nože a upravené jehly).
KDE SE S VRHACÍMI NOŽI SETKAT?
Vrhací nože můžeme v současné době vidět v mnoha různých filmech. Za zmínku určitě stojí dobrodružný sci-fi film „Hunger Games“ z roku 2012, kde dívka Clove používá vrhací nože jako svou charakteristickou zbraň. Rovněž můžeme tyto nože vidět i v akčním snímku „Expendables“, kde s nimi velmi obratně a přesně házel Jason Statham. Ale nejedná se jen o hrané filmy. Vrhací nože totiž můžeme vidět i v několika animovaných filmech, jako je třeba „Kung Fu Panda 2“, kde vrhací nože používal hlavní padouch, bílý páv Lord Shen. Rovněž je můžeme vidět i v komediálním animovaném filmu „Madagaskar 3“, kde vrhací nože hází do terčů ruský tygr Vitalij.
Ve skutečném světě se s vrhacími noži můžeme setkat například na vrhacích soutěžích. Ve Spojených státech a v Evropě jsou celé komunity lidí, kteří házejí noži na soutěžích, podobně jako se sportovně střílí z luku. Takové soutěže dávají vrhačům příležitost, aby se něčemu novému naučili, porovnali techniky s ostatními soutěžícími a zároveň si užili samotné házení nožů. Je to velmi dobrý sport.