Kdo by neznal bájné vrhací hvězdice! Holywood tomu dal za své a proslavil je po celém světě :-)
Dovolil jsem si napsat článek, který by na tuto legendární zbraň vrhal větší světlo:
Vrhací hvězdice jsou zbraní slavných nindžů středověkého Japonska.
Kultura nindžů se rozkládala roztroušeně po celém Japonsku, nejslavnější však žily v oblastech Koga a Iga. Nindžové potřebovali tiché a rychlé zbraně, kterými by mohli zranit či zpomalit nepřítele na svých žoldáckých misích. Vrhací hvězdice ("hira shuriken") a tenké vrhací jehly/tyčky ("bo shuriken") jim tuto možnost umožňovaly.
Bojové umění, které se zabývá vrháním shurikenů, se nazývá "shurikenjutsu". Toto umění bylo vyučováno v mnoha tajných školách, jako např. agjú Rjú, Katori Šintó Rjú, Itto Rjú, Kukišin Rjú a Togakure Rjú. Dnes je možné toto umění navštěvovat v Praze pod vedením P. Slavíka ;-)
Na rozdíl od oblíbené domněnky (z videoher, filmů a podobně) Shuriken nebyla určená jako vražená zbraň, ale spíše jako pomocná zbraň, která občas vylepšila roli válečníka, který užíval většinou meč nebo kopí. Užívány byly především v případech nějakého neobvyklého zmatku nebo rozptýlení, vždy takticky, aby zvýhodnily pozici uživatele před protivníkovou. Většinou se mířilo na oči,obličej, dlaně a chodidla. Prudký hod vrhací hvězdicí mohl vážně zranit či dát nindžovi prostor a čas k tomu, aby mohl vytáhnout svůj meč a na zazkočeného protivníka zaútočit.
Nindža nosil často více vrhacích hvězdic. Často je měl navlečené na provázku, jelikož většina vrhacích hvězdic v sobě měly vyřízlý otvor. Vrhací hvězdice byly často různě tvarované, vyráběly se z tenkých plechů, kovových podložek či z mincí. Vrhací hvězdice byly velké od 8 do cca 12 cm v průměru. Nindža také dokázal křesáním některých hvězdic vytvořit jiskru a zažehnout tak některou ze svých výbušnin a vyvolat požár.
Shurikeny bývaly často také potřeny jedem či výkaly, které pak infikovaly ránu a z pouhého zranění udělaly bolestivou smrt.
Vrhací jehly - bo shurikeny - se zase často vyráběly z tesařských hřebů. Jednalo se o 12 - 15 cm dlouhé jehly s jedním špičatým koncem. Vrhání s nimi bylo obtížnější, jelikož požadovalo správné vypočítání otáček a zabodnutí se špičkou. Vrhalo se spodem, shora, vleže, nejčastěji na čtvrtotočku či půlotočku.
Specifická technika vrhání bo shurikenů tkví v jejich držení. Bo shuriken se drží téměř celý skrytý v dlani přidržování palcem. Průdkým švihem zeshora dolů a povolením palce se bo shuriken uvolní setrvační silou a vyletí.
K úspěšnému hodu je však zapotřebí tréninku stejně jako např. ve vrhání nožem.
Vyzkoušejte si, jaké to je být nindžou ;-)
Nebo jen tak pro zábavu!
Nejširší výběr vrhacích hvězdic na českém trhu naleznete zde!