Meče středověkého Japonska se staly proslulé po celém světě. Bez nadsázky můžeme říci, že se jedná o nejslavnější a jeden z nejúčinnějších mečů, jaký kdy byl ve středověku používán.
Katana byla (a stále je) studována v mnoha bojových uměních - jako např. kendó, iaidó či korjú (staré styly) kendžucu, v přenesené míře i aikidó.
První použití a výroba tohoto meče v Japonsku je datováno někdy zhruba od poloviny 15. století.
Katana má zakřivenou čepel, obdobně jako šavle, s jedním ostřím (ha), záštitou (cuba) a rukojetí (cuka) s oválným průřezem. Délka bývala od dvou do tří šaku (šaku = 30,3 cm). Byla nošena samuraji vetknuta za pásem obi ostřím nahoru, tradičně společně s krátkým mečem wakizaši nebo s osobní samurajskou dýkou nazývanou tantó. Dvojice mečů katana a wakizaši se nazývala daišó a byla symbolem třídy samurajů. Souprava dvou mečů daišó se stala pro samuraje standardní výzbrojí v období Muromači. Dlouhá katana byla používána pro boj v otevřených prostorách, zatímco krátké wakizaši nebo tantó bylo používáno pro boj ve stísněných prostorách nebo k rituální sebevraždě tzv. seppuku. Tyto meče mohli v určité době nosit i řemeslníci a obchodníci.
Čepel je tvořena tvrdou (s vyšším obsahem uhlíku) a měkkou ocelí (s nižším obsahem uhlíku). Existují různé kombinace tvrdého a měkkého materiálu. Nejčastěji se vyskytující skladba je kobuse-gitae (tvrdý plášť, měkké jádro). Ostří katany je kaleno na (hamon), tím je zvětšena tvrdost ostří při zachování pevnosti čepele. Zbytek čepele je nekalený a měkčí pro snížení možnosti zlomení čepele.
V dnešní době se kvalitní katany i wakizaši vyrábějí tradiční technologií buď z tamahagne, nebo z orošigane. Cena takového meče začíná přibližně na 400 000-500 000 jenů (80 000-100 000 korun).
Levnější meče vyrobené moderními postupy, které se stále mohou užívat k sekání bambusových rohoží či bambusových stonků, se pohybují na českém trhu zhruba od 8 000 Kč výše.
Naše samurejské meče
Myšlenka našeho eshopu je však jiná - chceme nabídnout katany a samurajské meče za cenu zcela odlišnou, řádově mnohem nižší!
Přitom však dbáme na zachování estetické hodnoty. Čepele z nerezové ocely, dřevěné pochvy, kovový dekor a zdobené záštity apod.
Určitě neuspokojíme (a ani nechceme) profesionály, kteří se starým Japonskem vášnivě zabývají a investují do jeho studia svůj čas i peníze.
My se totiž specializujeme na zákazníky, kteří chtějí mít "ducha samuraje" ve svém domě, ale nechtějí za ně utrácet těžce vydělané tisíce korun. Kterým se katany prostě líbí a chtějí si s ní vyzkoušet třeba i trénink, využít ke kostýmu, k divadlu či LARP apod.
Nádherné a esteticky propracované katany tak u nás naleznete naleznete již od 999 Kč!
K většině samurajských mečů dodáváme i stojánky (většinou stylově dřevěné), aby sada mečů maximálně splňovala dekorační účel!
Naši specialitou jsou i samurajské meče velice jednoduché - pro ty nejspořivější charaktery!;-)
Součásti japonského meče
Hotový meč se skládá ze dvou částí, samotné čepele a soupravy (koširae). Pro znalce a sběratele je důležitá především samotná čepel, která nese odkaz doby či mečíře, přičemž u starších kusů se souprava mohla i několikrát změnit (z důvodu poškození originálu apod.), nicméně kvalitně zpracovaná souprava je taktéž cenným sběratelským artiklem a ceny historických souprav se mnohdy vyrovnávají cenám čepelí.
Čepel
Souhrnný popis částí meče je vidět přímo na přiloženém obrázku. Z hlediska funkčnosti meče jsou nejdůležitější části především hamon, sori a kissaki. Přítomnost hamonu, neboli zakalené části ostří, propůjčuje meči unikátní vlastnosti. Spojením hřbetu čepele z měkké oceli a zakaleného ostří je dosaženo velké pevnosti čepele s odolným a dobře brousitelným ostřím. U původních (a v současnosti dražších a kvalitně vyrobených) mečů je navíc do čepele z tvrdší oceli vloženo měkké jádro, což jen tyto vlastnosti posiluje. Samotná ocel, použitá na výrobu japonského meče (tamahagane, orošigane) je již pak zvláštní kapitola.
Zakřivení čepele, sori, ovlivňuje především použití meče, přičemž ideální hodnota je odlišná dle názorů šermířů. Nicméně platí, že příliš malé sori (prakticky rovný meč) ztěžuje tradiční použití meče při seku (kdy je nutné vést zároveň sek i řez), zatímco příliš velké sori činí meč prakticky nepoužitelný. Kissaki, neboli hrot meče je taktéž volbou šermíře, neboť různé druhy a délky hrotů mívají různá využití. Například pro bojové umění iai je doporučován meč s menším hrotem, aby nečinilo problémy rychlé vytasení meče.
Souprava
Základem soupravy je samozřejmě cuka (rukojeť) a saja (pochva), bez nichž by meč nebyl použitelný. Obojí je vyrobeno z měkkého dřeva, v Japonsku bývala často používaná magnólie, přičemž správně vytvořená cuka a saja musí přesně doléhat na čepel a nakago (řap), není přípustná žádná vůle, především u cuky. Řap čepele je v rukojeti pojištěn pomocí jednoho (přípustné jsou i dva) bambusového kolíčku mekugi. Na druhé straně drží meč v pochvě prstenec habaki. Samotná povrchová úprava se různí, saja se většinou lakuje, u dražších souprav bývá i potažena rejnočí kůží. Cuka je taktéž potažena rejnočí či žraločí kůží a je opletena stuhou nebo koženým řemínkem cukaito (přičemž existuje spousta metod a vzorů opletu cukamaki). Pod cukaito bývají ještě vloženy dva kusy ozdobných menuki, které plní především dekorační funkci (ale také zlepšují držení).
Dalším funkčně důležitým prvkem je cuba (záštita), nejen že chrání ruku šermíře, ale také často doplňuje estetickou hodnotu meče, zvlášť pokud je umně zpracována. V současnosti se najdou sběratelé, které se soustředí pouze na cuby a kvalitní kusy mohou dosáhnout i milionových cen. Poslední z důležitých částí je pak sageo, bavlněná tkanice protažená kurigatou a sloužící především k upevnění meče k oděvu.
Jelikož soupravy meče sloužily hlavně k dekoračním účelům (k jedné čepeli mohlo být více souprav, jedna k boji, další pro slavnostní příležitosti atd.) a samotný pobyt meče dlouho v saja nesvědčil, vyráběla se také souprava šira-saja, což je pouze dřevěná schránka na meč skládající se ze saja a nijak nezdobené čistě dřevěné cuky (bez cukamaki i rejnočí kůže), kde meč „odpočíval“, pečlivě naolejován.
Se samurajským mečem je též spojena samurajská dýka tantó. Tento dlouhý nůž sloužil samuraji pro boj ve stísněných prostorách nebo (při utrpení hamby či prohře) pro rituální sebevraždu seppuku (známé jako harakiri).
Velice profesionální přednášku o výrobě a použití katany můžete shlednout zde:
A že se můžete setkat se samurajským uměním i v Čechách, o tom svědčí muzejní výstavy, které se u nás čas od času vyskytují:
Zdroje části článku: http://cs.wikipedia.org/wiki/Katana